sobota 23. prosince 2017

Veselé Vánoce ... ?

Vánoce mají být prý veselé. Bývaly ... aspoň u nás doma tenkrát ... obvykle jsem  pozvala rodiče své, manželovy, babičky, dědečky, tety, svou sestru ... všichni přišli ... i když se během roku nevídali, ale k Vánocům patří že rodina má být jaksi pospolu. Naše děcka to celé zpestřovala vydatně.
Mno, když se před lety můj tehdejší manžel rozhodl že se na rodinu vykašle, a půjde si za svým snem, byly to tehdy Vánoce nejpodivnější ... ale zdaleka ne nejpodivnější na světě.
Několik let už nechystám vánoční "věci", protože je mi tak líp. Pro sebe je nepotřebuju a rodina, pro kterou by se daly chystat, prostě není.
Dcera se rozhodla, že matku ve svém životě nechce a zbytek rodiny, včetně mých rodičů a sestry ji v tom podporují a k rodinným setkáním mne nezvou. Být černou ovcí rodiny mi dává sílu ... sílu být sama sebou. Tož takový pozitivní závěr z rodinné žumpy ...
Mám ještě syna, ten zachovává zdravý postoj k celé rodinné situaci a já si ho za to vážím, jen netuším, jak mu to usnadnit ... být v kontaktu se všemi rodinnými debily a ustát to ve zdraví je asi náročný ... :(
A co dál ? Čas vrátit nelze ... snad někdo dostane rozum nebo tak něco ...
Tož Veselé Vánoce tam, kde je to možné ...

pátek 20. října 2017

Tak jde čas ... na pankrácký počtě

Chjo ... žijeme v době elektronické ...
Pondělí ... Potřebuju poslat doporučeně ... takže na počtu ...
Píp ... píp ... píp ... tento terminál je mimo provoz ...
Jo, jsou tu dva ... na druhým si stisknu čudlik pro odeslání zásilky do 5 ks ...
... píp ... píp ... píp ... rozbitej terminál o sobě dává pravidelně vědět .. furt ...
(proč to nějak nevypnou ??? Sekyrou nebo tak ...)
Fajn ! Přede mnou jen 66 lidí, to dám ... chachááá ... po 50 minutách čekání to dávám ... Paní za přepážkou se mne s vyděšeným výrazem ptá "Jak dlouho tu čekáte ?" (bod pro Českou poštu)
Platím, odcházím, vlezu domů a okamžitě odcházím do postele.
Úterý
 Odemykám dům, schránku ... ejhle ! Lísteček ! "... si to vyzvedni od do atd...
Středa
... píp ... píp ... píp ... rozbitej terminál o sobě dává pravidelně vědět ...
Jdu statečně vstříc výzvě ... mašina ... lísteček ...
22 lidí přede mnou ... dle zkušeností čekání cca 15-20 minut)
JO ! Jdu domů s něčím, co už mi přišlo emailem, jen je nutno převzít to na papíře
Odemykám dům, schránku ... ejhle ! Lísteček ! "... si to vyzvedni od do atd"
Čtvrtek  - Jdu statečně vstříc výzvě ... tentokrát posilněna výkonem ve fitku (nevomdlela jsem) ... opět vím, pro co si jdu, páč jsem si to vyžádala ... beru lístek (druhá mašina už nepípá, asi to někomu vadilo) V mé číselné řadě je přede mnou 38 lidí ... číselné řady jsou čtyři ... prý je fuk, co si vezmu za číslo, veškeré služby prý obstarávají všechny přepážky  ... na čísle nezáleží, na velikosti nezáleží, skoro omdlívám ... nedám se !
Kdo by mě zachraňoval ! Spolučekající vyzařují energii ... o odéru nemluvě ... někteří se zapařili ... V hale začíná rotovat  chlapeček na plastové motorce ... čas plyne ...číselný systém odečítá ... chlapeček na motorce rotuje ... chlapeček zdá se být rozmazán (brejle jsou v tom nevinně)
CHLAPEČEK ROTUJE !!! Právě objevil rychlost MACH 3 !
Závidím ... chci také rotovat,  je mi líto, že nemám plastovou motorku :( (vysvětlujte to psychiatrovi ) ... objevuje se víla poštovní "Maminko, pojďte sem ... odbaví matku rotujícího chlapce ... všem se nám uleví

Toť pocta lidskosti, pochopení, trpělivosti ... a přízně rotujícím chlapcům, dívkám ... buďme tolerantní ... ovšem chraňme si své hranice ... zůstaňmě lidmi ... tož jako vždy ...
Jsa zacyklena Českou poštou až do absurdna jsem zatím na ni nezanevřela, ale esli mě natento, tak za sebe neručím ... všichni rozumí ... věřím ... :)

Z toho všeho plyne ponaučení ... buďme lidmi, vílami, lidmi, lidmi ... díky ... 
se mi fakt ulevilo ... těším se na další lístečky.

sobota 5. srpna 2017

Jak šly holčičky k panu doktorovi

Chodit k doktorovi se někdy musí. Aby se vědělo, že nám nic není.
Omlouvám se tímto všem, kterým něco je, vím, že to žádná prdel není, tedy vlastně nevím, a proto denně "tam nahoru" děkuju.

"Holky, pojedete do A, tam vás zaregistrujou, a pak vás pošlou do B, a tam vás píchnou, a řeknou, co dál. Ten barák je komplikovanej, ale to dáte", dává pokyny kamarádka Věrka.

Bětka s Jitkou si den předem pečlivě nastudovaly mapu, jízdní řády, a připravily se na vstávání časně ráno (doktoři vědí, že pacoši jsou ráno víc povolní).

Pan doktor sídlí na okraji města, tzv. periferii (Prdelákovice prostě, snazší je jet do Kolína, než na kraj Prahy). Je to oblast, kam jezdí autobus skoro každý úterý ráno a v sudém roce i některý čtvrtky, pokud je to ovšem v únoru.)

Bětka s Jitkou se úspěšně dopravily do místa A. Bylo 7:30, což byl čas, kdy tam na ně měl pan doktor čekat (MUSÍTE TAM BEJT VČAS !!!).
Barák úhlednej, ale zamčenej.
Bětce se udělalo mdlo ... "Je mi nějak šoufl ... "
Brzké vstávání s úprkem na autobus narušilo ranní přirozené fyziologické procesy ...
"Myslíš, že tam maj záchod ?"
"Určitě"
"Dobrý den, pustíte nás dovnitř ?" ptají se příchozího muže, patrně instalatéra (normálně sem nikoho nepouštíme), který má od baráku klíče.
Na záchod běží Jitka na "malou", posléze Bětka ... a moc se jí uleví ...

"Uf ... f" ... děvčátka čekají na schodech před barákem (vevnitř se nedá dejchat), až přijde administrativně schopná osoba.

Po čase se okénko v recepci se otevře .. co chcete ? "My jsme votamtaď, a jsme tu proto" "Aha, dejte mi kartičky"
Hrajem tedy karty ... Jéje, vy máte pojišťovnu 123, a my ji tu nemáme ... "A co já s tím, jsem sem poslaná ... " To teda nevíme, ale kdybyste jela na pracoviště B, tak tam jim to je jedno ... "A co vy, pani ???" " já mám pojišťovnu "správnou", ale s Jitkou držím basu , a  chci na pracoviště B"

"JEDEM! Bez přestupování !!!" Lesem, poli, loukami, zpět do "města".

Jitka je tak tochu nasraná ... "Fakt príma, jet z Dejvic do Prdelákovic, a zbytečně ... "

"V pohodě, jsem se jim tam vys ... prostě ráno vstávat časně, a jet se někam daleko vysrat je asi taky dar"

Pracoviště B ... velkej barák
Musíme se ptát ... ptáme se .. "To musíte do žluté budovy, do které se dostanete z atria"

Atrium ... krásná věc ... všechny budovy jsou bílý ... po aplikaci brýlí vidíme, že u vchodových dveří jsou barevný cedule ... žlutá !!! To je ta "naše"

Druhé NP (na to si dejte bacha, druhé NP je normálně první patro, to záleží na tom, jak to kde maj nastavený .. prostě druhé NP je druhé Nadzemní Podlaží ... nechci poučovat poučené, ale zjistila jsem, že spoustu lidí to mate).

Jdem tam ...
"Kdo jste, proč tu jste ... kde bydlíte, telefon na vás ... "A spousta doplňujících otázek.
"Víte, já to musím zadat do systému. aby to fungovalo." Zadáno ...

"Teď jděte do přízemí do fialový budovy (víme, že je to kulišárna, a žádnou takovou budovu tam nemaj), tam vám to píchnou, a pak za tři dny přijdete, vezete si tam papírek s výsledkama, a donesete to k nám, tady půjdete na rentgen, a bude to hotový."

Jdem do fialový budovy. Klepu na vrata.

"Kdo jste, proč tu jste ... kde bydlíte, telefon na vás ... "A spousta doplňujících otázek."
... deja vu ... Neříkala snad ta předešlá osoba, že to zadává do systému ??? Mno ...

Píchli mě, jdu pryč ... kamkoliv, všechno je lepší, než zdravotnická zařízení ... hulákám z pozice člověka, kterýmu ne a ne najít "nemoce".

Zas tam prej půjdu třikrát po půl roce, kámoška Jitka později, pruda děsná ...

A to jsme zdravé,  a nic jsme nevyvedly, prosímpěkně.

Nemám ráda zdravotnická zařízení ... omezuju to na koncová zdravotnická zařízení, protože, to, co dnes medicinmani dokážou, je prostě úžasný ... díky ... a prosím, omezte toho úředního šimla ... je to děsná pruda ... dík ...





pátek 9. června 2017

TO DO list léto 2017 - sekce výlety

Léto je dobou výletů, tož jsem si po letech taky nějaké naplánovala:

Český Krumlov - nechat se omámit geniem loci a zkontrolovat, zda tam synek něco nepřevrhnul
České Budějovice - koupit pastelky a zjistit, jak to tam mají v těch Masných krámech
Liberec - prohlídka náměstí a setkání s Terrencem Hillem a s jeho doprovodnou vílou ... vlastně obráceně :) a na Ještěd se pude !
Horažďovice - blesková prohlídka města s Aniččiným výkladem, a pak by se mohlo třeba něco tvořit :)
Okoř - dojít si prohlédnout žumpu a pohladit všechny kočky
Karlštejn - dát si smažák U Karla IV, hrad ignorovat
Rožmitál pod Třemšínem - navštívit babušku, které je 84, ale ducha má na 48
Štramberk - nutno koupit nový uši, páč mi dneska řekli, že na to  pravý nějak hůř slyším

Tak, informovaní vědí, ostatní se můžete přidat :)

Pokyny pro případné spolucestující:
Místo srazu je vždy v Praze na nějakým nádraží - bude včas upřesněno.
Ke svačině na cestu se zásadně balí řízek, vajíčka natvrdo, chleba s máslem, trojúhelníčky sejra, a rum. Vše, pochopitelně, uloženo do čistě vypraného chlebníku, a zabaleno do papírových ubrousků.
Svačina se rozbaluje v okamžiku, kdy se hnou kola.

Doporučuje se vzít sebou (nikdy nevíte) KPZ s originálním obsahem ... nemáte-li schovanou tu původní, bude to fuška dát do kupy ... například padesátník na telefon bude dost těžký dneska sehnat. Myšleno na zavolání si telefonem, nikoliv na koupi přístroje (například toho s tím ohryzaným jabkem).

Ajatin a prostředky IPCHO sebou netřeba, páč kdyby cestou došlo k nějaké nepříjemnosti, společnost je již vybavena takovými prostředky, že než bychom ty pytliky vybalili, byly bychom obtiskem na zdi. Takže žádný masky (krom karnevalových), žádný pláštěnky (déšť je zdravej, je to jen voda ... a různé kyseliny)

Plán může být operativně měněn dle nálady, a zásoby řízků.

Kolik má léto víkendů ??? Mno, takže to do list už se nafukovat nebude :(.

Tak jinde ahoj příští léto !!!