úterý 31. prosince 2013

2014

Miluju matematiku ... tedy přesněji řečeno - čísla ... hry s čísly. Ať chci nebo ne, čísla mě ovlivňují ... mám tendenci zaokrouhlovat, páč to prostě líp vypadá, nemám ráda prvočísla, protože mi u nich chybí jakási souměrnost, ale respektuji jejich existenci. Nebavilo mne učit se vzorcům, i když mi bylo známo, že jejich znění mají na svědomí hlavy, které nebyly prázdné.
Ve škole mě bavily hrátky se zlomky, mocninami, rovnicemi ... což většinu spolužáků děsilo. Na gymnáziu byla možnost volby mezi tzv. povinně volitelnými přeměty ... zajásala jsem, když byl na výběr předmět "matematický seminář". Úžasný, celý hodiny jsme si hráli s čísly ... vůbec jsem nezáviděla spolužákům, kteří v rámci "povinně volitelných" předmětů pitvali žáby, či řešili jiné zapeklité úkoly. A další jednička na vysvědčení se taky hodila :).
Rok 2014 je tedy pro mne, proti svému předchůdci, hotové pohlazení ... numerologie s tím nemá co dělat, je to jen můj osobní pocit ... čtyřka na konci značí harmonii, jednička před ní unikátnost, nula, ač sama o sobě značí jakousi prázdnotu, v řadě čísel je sakra důležitá. No, považte, ten zmatek, kdyby nuly nebylo ... a dvojka ? Dvojka je dva, pár, spolu, ve dvou se to lépe táhne, k dohodě jsou potřeba minimálně dva ... a navíc, tahle dvojka celé tisíciletí vydrží ... a co je dělitelné dvěma, není prvočíslo !
2014 je pro mne navíc skrytá sedmička, která je mou oblíbenou číslicí ... kombinace čtyřky a sedmičky mi připadá obzvlášť sexy. Asi proto, že jsem se narodila v dubnu, a to sedmnáctého. V blíže neurčeném roce, který končí čtyřkou.
A tak, jak je, možná, patrno, si od roku 2014 slibuju něco příjemnějšího, než co dodal rok 2013, ostatně co už s tím, když 2013 to má spočítaný, ten to vylepšit nestihne.
A bez ohledu na to, jakým číslem je rok označen, si od toho následujícího přeju něco lepšího pozitivnějšího, příjemnějšího ... je jasný, že na nový, nezkušený rok, je nakládáno dost a dost, ale když už přichází, musí s tím počítat a dělat pro to maximum. Vím, že přinese spoustu toho, co si nepřeju, a kolikrát i to, co mi ublíží, ale vím, že přinese i spoustu toho, co mě potěší, a proto mu dávám šanci a těším se ...
So, let's go ! 2014 is behind the doors ...
Ou, no, prostě jdem na to, 2014 je za dveřmama ...



úterý 24. prosince 2013

Bramborový salát pro dva

Opět přišel na řadu bramborový salát ... vánoční ... proč se vlastně ke smaženému kapru jí bramborový salát, nevím, ale prostě asi proto, že nám to chutná. Už druhé svátky vánoční trávíme s mým mužem ve dvou. Stromeček nemáme, dárky si dáme v podobě společně shlédnutých dokumentů, které jsme si uložili na disk. Kapr nebude, ale smažená ryba jo, salát k tomu bude taky, protože nám to prostě chutná, žejo.
A recept na salát pro dva ? Jako vždy, začínám malou piksličkou sterilovaného hrášku. Přibližně stejný objem přidám nakrájených nakládaných kapií, pak cibule ... dle chuti, takže hodně ... milujeme cibuli. Sterilované okurky, mňo, taky máme rádi, takže taky dost. Pak pár vařených mrkviček, salát je s nimi takový veselejší, vařený celer, nějaká ta bulva tak akorát (celer mám ráda hlavně já, a proto je ho přiměřeně).
Krájím, loupu, sesypávám, a hleďme, zase je salátu plná velká mísa ... nezapomněla jsem na něco ? Jo, na brambory ! Hm, takže k tomu všemu ještě zemáky, to bude pěkná hromada. Z kostiček už se mi dělají před očima kolečka, ale voní to krásně a chutnat bude jako vždy skvěle. Ještě uvrtět majonézu a osolit.
Míchám salát v díži málem lopatou ... nedá mi to, a salát zvážím - 5,20 kg. Jo, takže salát pro dva je hotovej.
Naštěstí mám chytrý krabičky, ve kterých salát vydrží minimálně tejden, když do něj furt nepolezem a nebudem do něj strkat voblízaný lžíce. Takže v lednici je šest chytrejch krabiček, a mám čím nakrmit náhodné příchozí, či mít prostě do foroty potravu, když se budeme s mužem svátečně vánočnit a nebudeme chtít vařit. Takže to vypadá na klidný čas, no ne ? :)