středa 8. dubna 2015

Prostě myšlenkuju ...

Sedím si tu a čumím ... jak jde život, jak běží čas ... jo, stejně, jako komukoliv jinýmu ... a snad už mám dost síly na to, zvednout se o něco výš, než o schůdek ... co mi dává sílu tentokrát ? Právě to, že mám sebe ... je důležitý vědět, kdy být sám se sebou, a kdy pustit do svého světa jiné ... je fajn být ve věku, kdy si mohu vybírat, bez ohledu na to, kdo je můj pokrevní příbuzný a kdo přítel "z venku" přišedší ... Největší přítel jsem já sama, vím o sobě vše, vím, co dokážu, vím, co mě bolí, vím, co mi dělá radost .... blabla ... proč to píšu ... chce se mi to prostě napsat  ... ve víře, že to jednou někdo přečte a ztotožní se s tím ... a pomůže mu to ... jo, člověče, TY JSI TO JEDINÉ, CO MÁŠ JISTÝ DO KONCE SVÝHO ŽIVOTA, DĚLEJ PRO SEBE TO NEJLEPŠÍ, CO ZVLÁDNEŠ, A CHTĚJ TO NEJLEPŠÍ !