Sdílení, sdílení ...

... všechny smutky zahání ??? Možná ...
Ke sdílení byl stvořen Facebook, nicméně sdílení bylo "vynalezeno" už dávno.
Bytosti, které cosi sdílejí, bývají si tímto blízké.
Míra sdíleného je uměrná pevnosti vztahu .. tak to vidím já.
Čím víc toho sdílejí, tím víc jsou přáteli ... přátelé často stávají se milenci, manželi.
Ne vždy to vyjde. Mám za sebou manželství, kdy jsme vlastně my dva mezi sebou nesdíleli nic, pořídili jsme si spolu děti, což není málo. Už jsme rozvedeni. Obě děti jsou dnes bytostmi, vedoucími si svůj samostatný život dle svých představ.
Syn žije, jak sám říká, šťastný život se svou přítelkyní na jihu Čech, dcera je mladá manželka a maminka, která se rozhodla, že svou matku (tedy mne) ve svém životě nejen nepotřebuje, ale nechce.
Pokrevní příbuzenstvo nemusí nutně spolu něco sdílet ... prostě příbuzné si nevybíráme, že ... šla jsem dlouho bolestivým údolím ... a poznala jsem, že pokrevní příbuzní nemusí být nutně zrovna lidmi blízkými, a jsem ráda, že existuje FB, kde mohu udržovat kontakt s lidmi mně blízkými (i když u některých to zatím jen tuším).
Nějaká pointa ? No právě to ... je moc fajn, že přes FB můžu být aspoň nitkou být spojena s někým, kdo je mi milý, koho si vážím, s kým něco sdílím. Osobní kontakt je ovšem nenahraditelný, proto sdílejme nadále i osobně, nejen virtuálně.
Mno, takový výblev při nedělním večeru

Už není ???

Leonard Cohen ... je mrtev. Jeho dílo zůstává.
Tak to asi je.
Jsme, konáme, pak přijde konec.
Co konáme, proč to konáme ...
Pro sebe ?
Jednoznačně ...
Nám to dělá radost, jestli si z toho někdo něco vezme, je na něm
Tož, Hallelujah ...