Vánoce mají být prý veselé. Bývaly ... aspoň u nás doma tenkrát ... obvykle jsem pozvala rodiče své, manželovy, babičky, dědečky, tety, svou sestru ... všichni přišli ... i když se během roku nevídali, ale k Vánocům patří že rodina má být jaksi pospolu. Naše děcka to celé zpestřovala vydatně.
Mno, když se před lety můj tehdejší manžel rozhodl že se na rodinu vykašle, a půjde si za svým snem, byly to tehdy Vánoce nejpodivnější ... ale zdaleka ne nejpodivnější na světě.
Několik let už nechystám vánoční "věci", protože je mi tak líp. Pro sebe je nepotřebuju a rodina, pro kterou by se daly chystat, prostě není.
Dcera se rozhodla, že matku ve svém životě nechce a zbytek rodiny, včetně mých rodičů a sestry ji v tom podporují a k rodinným setkáním mne nezvou. Být černou ovcí rodiny mi dává sílu ... sílu být sama sebou. Tož takový pozitivní závěr z rodinné žumpy ...
Mám ještě syna, ten zachovává zdravý postoj k celé rodinné situaci a já si ho za to vážím, jen netuším, jak mu to usnadnit ... být v kontaktu se všemi rodinnými debily a ustát to ve zdraví je asi náročný ... :(
A co dál ? Čas vrátit nelze ... snad někdo dostane rozum nebo tak něco ...
Tož Veselé Vánoce tam, kde je to možné ...
